Obraťte se na mě!

Dyslalia

– patlavost: vynechávání, zaměňování nebo nesprávná realizace hlásek.

Děti: Diagnóza s příznivou prognózou, započne-li se logopedická péče včas. Jednotlivé hlásky se vyvozují dle vývojových pravidel – od jednodušších ke složitějším. Velmi často je zapotřebí před samotným vyvozováním hlásky zlepšit motoriku mluvidel a zdokonalit tzv. fonematický sluch.

Dospělí: i v dospělém věku můžeme napravit nesprávnou realizaci hlásek, v dospělosti je však třeba velké odhodlanosti a pevné vůle – přeci jen, budeme nahrazovat automatizovaný nesprávný stereotyp. Se správnou dávkou motivace však všechno společně zvládneme!

Vývojová dysfázie

Komplexní narušení osvojení řečových, jazykových a komunikačních dovedností; specificky narušený vývoj řeči. V anamnéze dítěte často sledujeme opožděný nástup řeči a delší setrvání v období užívání jednoslovních výpovědí, případně vyjadřování zvuky, s výraznou dopomocí gesty. Nástup vět může být opožděn a jejich počet může být nižší. V pozdějším věku se může dítě potýkat s nižší slovní zásobou, obtížemi v tvorbě vět s častými gramatickými nedostatky, nesprávnou a nekonstantní výslovností hlásek, celkově tato diagnóza omezuje dítě ve vyjádření svých přání, pocitů, v navazování vztahů s vrstevníky. Ve většině případů bývá narušeno i rozumění řeči – dítě nerozumí instrukcím a působí jako neposlušné. V rámci terapie pracujeme nejen na zdokonalení všech jazykových rovin dle pravidel vývoje řeči, ale působíme také na zlepšení zrakového a sluchového vnímání, grafomotoriky, jemné a hrubé motoriky, paměťových funkcí, které bývají rovněž deficitní. Péče o dítě s vývojovou dysfázií bývá multiooborová – doporučujeme vyšetření u foniatra, neurologa a dětského psychologa pro důkladnější diagnostiku a lepší zacílenost péče.

Opožděný vývoj řeči

Pokud se dítě málo verbálně projevuje ve věku kolem tří let (do ambulance klinického logopeda však můžete dorazit i dříve, pokud se Vám cokoliv v řečovém vývoji dítěte nepozdává), případně je srozumitelnost řeči velmi špatná, je vhodné konzultovat stav řeči s klinickým logopedem. Dítě s opožděným vývojem řeči odesíláme k vyšetření na foniatrii a dětskou psychologii, aby se vyloučily případné důvody opoždění. Pokud vyšetření žádný deficit neodhalí a klinický logoped neshledá žádné nedostatky ani v rozumění řeči, probíhá terapie formou poradenství rodičům, jak rozvíjet dětskou řeč, s konkrétními ukázkami práce s dítětem a vhodnými pomůckami ke komplexnímu rozvoji všech funkcí. V případě prostého opožděného vývoje řeči je prognóza vývoje řeči dobrá a dítě dosáhne odpovídající úrovně. Stav řeči dítěte je poté pravidelně kontrolován a konzultován. Opožděný vývoj řeči však může poukazovat na komplexnější obtíže ve vývoji dítěte, proto doporučujeme navštívit v případě jakýchkoliv pochybností klinického logopeda co nejdříve.

Balbuties:

Děti: pokud v jakémkoliv věku dítěte postřehnete neplynulosti v jeho projevu, bez prodlení se objednejte do ambulance klinické logopedie. Koktavost se u dítěte často objeví  kolem třetího roku věku dítěte. V tomto zásadním období vývoje řeči se může jednat o fyziologickou neplynulost, která má dobrou prognózu, přesto doporučujeme konzultovat s klinickým logopedem i mírné projevy neplynulostí.

Dospělí: často klienti s rozvinutými příznaky koktavosti, které již zasahují do všech oblastí osobního i profesního života. V terapii je důležité najít vhodnou strategii, která klientovi pomůže zejména v oblasti psychické rovnováhy. Spolupráce s psychoterapeutem je žádoucí.

Zrychlené a nerovnoměrné tempo řeči, v jehož důsledku může docházet například k projevům koktavosti, nepřesnostem ve výslovnosti, vynecháváním slabik v rámci slova. Osoby s breptavostí často vlastní nadměrné tempo mluvy nevnímají. Na rozdíl od typického koktání, klienti profitují z cíleného zaměření na vlastní řeč a zpomalovaní tempa řeči.

Děti: U malých dětí s breptavostí často vysledujeme blízkého člena rodiny, který rovněž rychle hovoří a který působí na dítě nesprávným řečovým vzorem, péče o dítě proto bývá často zaměřena i na blízkou rodinu.

Dospělí: péče o dospělého klienta s breptavostí bývá dlouhodobá a často se stává, že přenos terapie do běžného života se omezuje jen na konkrétní promluvy, na kterých klientovi záleží (například u přednášejícího pedagoga).

Dysartrie

Porucha řeči na základě organického poškození nervové soustavy.

Děti: typicky u dětí s dětskou mozkovou obrnou. Narušeny bývají motorické řečové funkce – dýchání, tvorba hlasu, rezonance, artikulace, motorika mluvidel. Péče o dítě s dysartrií se opírá o multioborovou spolupráci a dlouhodobou komplexní péči, kdy nejdůležitějším pilířem pro všechny odborníky v péči o dítě je spolupráce s rodiči.

Dospělí: získaná dysartrie na podkladě cévních mozkových příhod, lézí mozkové tkáně, úrazů hlavy a degenerativních neurologických onemocnění. Prognóza se odvíjí od příčiny vzniku získané dysartrie.

Narušení zvuku řeči

Dítě typicky „huhňá“, kdy se jedná buď o sníženou nosovost a řeč zní jako řeč setrvale nachlazeného pacienta – v tomto případě často bývá huhňání zapříčiněno zvětšenou nosní mandlí, nebo je řeč naopak typicky „mečivá“ a dítě vyslovuje nosově i orální hlásky – v tomto případě bývá často příčinou nesprávná funkce patrohltanového závěru. Komplexněji může být zvuk řeči narušen u dětí s rozštěpem – v tomto případě bývá opět dítě v péči mnoha odborníků, kdy v prognóze záleží na rozsahu rozštěpu a případných přidružených vadách.

Dětští klienti se symptomatickou vadou řeči

Příčinou odlišného vývoje řeči a neefektivní realizace komunikace s okolím bývá primární deficit – ten může být v oblasti zraku, sluchu, ve snížených kognitivních schopnostech dítěte, ale také například u dětí s poruchami autistického spektra. Děti se symptomatickou vadou řeči jsou v péči mnoha odborníků, kteří zajišťují komplexní péči pro příznivý vývoj dítěte, péče bývá dlouhodobá.

Mutismus

Dítě se v určitých situacích, v určitém prostředí, není schopno verbálně projevit (často ve školce, ve škole), byť v jiných situacích – nejčastěji v domácím prostředí – běžně komunikuje. Nemluvnost přetrvává v náročnějších situacích déle než měsíc. Terapie o dítě s mutismem je multioborová, dítě by mělo být i v péči psychologa, případně psychiatra, foniatra a neurologa.

Dysfonie

Poruchy hlasu na podkladě organických či funkčních poruch

Děti: u dětí nejčastěji jako funkční hlasová porucha z přemáhání hlasu – podklad pro vznik poruchy často bývá v alergiích, refluxu, chronických nachlazeních, které přetěžují hrtan, jež není schopen adekvátně reagovat na hlasovou zátěž. Příčinou může být i snížený práh sluchu, ADHD. V pozdějších stádiích může být provázena až nerovností hran hlasivek a vzniku hlasových uzlíků. Velmi důležitá v péči o dítě s dysfonií je spolupráce s ORL lékařem, foniatrem.

Dospělí: různorodé příčiny vzniku určují prognózu terapie dysfonie/afonie u dospělých – opět primárně v péči ORL lékaře, foniatra.

Afázie

Získaná neurogenní porucha komunikace s příčinou v cévním mozkovém onemocnění, traumatické lézi centrálního nervového systému, nádorovém onemocnění, neurodegenerativních chorobách. Příznaky afázie jsou velmi širokospektré (ztížení až nemožnost se srozumitelně vyjádřit pomocí verbální řeči, narušení schopnosti chápat význam slov, obtíže s vyhledáváním vhodného pojmu z vlastního slovníku) a v prognóze terapie záleží na příčině vzniku a lokalizaci léze mozkové kůry. Terapie bývá dlouhodobá, klient je však často silně motivován a subjektivně hodnotí i dlouhodobou terapii jako přínosnou.

Dysfagie

Porucha polykání, často ve spojitosti s dysartrií, nejčastěji vzniklá na podkladě organické příčiny – stavy po operacích a traumatech orofaciální oblasti, cévních mozkových onemocněních, traumatech centrální nervové soustavy, degenerativní a zánětlivá onemocnění CNS. U závažných stavů je diagnostika možná jen ve spolupráci se zdravotnickým týmem a využitím přístrojových technik. V logopedické péči pomáháme klientům s nácvikem kompenzačních postupů a strategií, užívaných při polykání.